Automaty
Finové jsou závislí na hracích automatech. Jsou všude, v obchodě, na poště, v barech, prostě všude. A hrají všichni, nezáleží na věku. Když jde babička nakoupit do Lidlu, zaplatí u pokladny a pak si jde párkrát zatočit, tak je to zvláštní. A nejhorší věc je, že tu mají dokonce automaty, které berou kreditní karty.
Finská image
Fini a hlavně Finky vypadají prostě trochu jinak. Představte si typické festivalové lidi – tetování, piercingy, různobarevné vlasy, zvláštní sestřihy a oblečení. U nás takového lidi potkáte většinou tak akorát na festivalech, tady normálně chodí po ulici. Čím zvláštnější, tím lepší. Každá druhá Finka tady má tetování nebo piercing. Nebo nejlíp oboje. Také emo styl je tady dotáhnutý do dokonalosti.
Finsko a alkohol
Jak jistě víte, Fini pijí rádi a hodně. Možná právě proto je tady hodně omezení, díky kterým se ještě neupili k smrti. Koupit alkohol tvrdší než 5% můžete koupit pouze ve specializovaných alkoshopech, které jsou vlastněné státem. A není zrovna levný, protože jsou na něho hodně vysoké daně. Další omezení je, že jakýkoliv alkohol v obchodě můžete koupit pouze do devíti hodin večer. Potom, i když je obchod stále otevřený, zavřou regály a neprodají vám ho. Také hospody a kluby mají nařízené otevírací doby. Hospoda musí zavřít do dvou do rána, klub do čtyř. Protože je tu alkohol drahý i pro Finy, tak nechodí často až tak často ven, ale když jdou, tak pořádně. Prostě finský styl pití.
Zálohy
Zajímavý nápad mají s plastovými lahvemi a plechovkami. Dříve měli problém, že měli díky těmto věcem na ulicích nepořádek, ale to zmizelo se zavedením zálohy za tyto věci. Konkrétně je to 15 centů za plechovku a 40 centů za plastovou lahev. Je to sice dobrý nápad, ale je to trochu divné, když lidi přijdou na akci a pak si prázdné plechovky každý nese v batohu zpátky domů.
Hokej
Hokej pro Finy znamená opravdu hodně. Při každé prezentaci o Finsku nezapomenou zmínit, že vyhráli poslední mistrovství světa. Když vyhráli loni finále, bylo prý celé Finsko vzhůru nohama. Navíc proti Švédům, kde není rivalita pouze geografická, ale také historická, protože Finsko patřilo dlouhá pod švédskou nadvládu. Po vítězství dokonce pojmenovali jeden druh piva Karjala, kde je vítězství 5:1.
Eurovision
Tato u nás ne zrovna populární evropská pěvecká soutěž je ve Finsku velmi oblíbená. Jak jsem zjistil, ne jenom ve Finsku, ale ve více zemích je hodně populární. Finové měli komplex, protože ji do roku 2006 nevyhráli a všechny okolní země už triumf měly. Až v roce 2006 se jim to podařilo díky kontroverzní skupině Lordi. Pěknou poznámku k tomuto vítězství měl jeden učitel, který nám o tom říkal. Měl sice radost, že soutěž konečně vyhráli, ale na druhou stranu řekl, že Finsko se dlouhá léta snažilo světu ukázat, že nejsou jenom barbaři ze severu a pak tuto soutěž vyhraje tato kapela.
Tři finská S
Sauna-Sisu-Sibelius. Tyhle tři slova začínající na S jsou pro Finy typické a důležité. První je sauna. Myslím, že všichni ví, o co jde. Ve Finsku žije 5,5 milionu obyvatel a říká se, že je tam 2 miliony saun. Na kolejích jsme měli saunu v každé budově, navíc jsme chodili i do veřejných saun, kde byla možnost se po zahřátí v horké sauně jít vykoupat do ledového jezera.
Druhým slovem je Sisu. Tady už bude asi málokdo vědět, o co jde. Charakterizuje to finskou vlastnost, která jde nejlíp vyjádřit asi slovem houževnatost. Finové se totiž neměli vždy dobře. V historii to byla země uprostřed, takže byla velkou část historie součástí Švédska, později zase Ruska. Podnebí tam taky není zrovna vždy příznivé, hodně tmy v zimních měsících. Ale protože mají Fini sisu, tak to vydrží. Typický obrázek byl finský medvěd, který seděl v mraveništi, nebo věta: „Já nejsem v pohodě, ty nejsi v pohodě, ale to je v pohodě.“.
Třetím slovem je Sibelius. To už by zase mohlo být trošku známější. Jde totiž o známého hudebního skladatele, který je pro Finy symbolem národního obrození.
Lesy a jezera
Finsko je země lesů a jezer. Lesy pokrývají 66% povrchu Finska, což je nejvíce v Evropě. Můžu to potvrdit z vlastní zkušenosti, protože např. v Tampere je les skoro všude, i já jsem bydlel vlastně v osadě v lese. Ve Finsku možná nemají moc měst a lidí, ale mají tam hodně jezer. Ať už jsou to malá jezírka nebo obrovské vodní plochy. Říká se, že je ve Finsku necelých 200 tisíc jezer.
Opačné zámky a známky
Opačné zámky, věc, na kterou jsem si dlouho zvykal. Prostě odemyká a zamyká se na opačnou stranu než u nás. A i známky jsou opačné. Místo 1 až 5 nebo A až E tady mají stupnici 5 až 1. S těmito známkovacími stupnicemi je to celkově zajímavé. Skoro každá země to má trochu jinak. Různé počty známek, různé směry hodnocení.
Second-hand
Poměrně oblíbené jsou ve Finsku second-hand obchody. Ale nejsou jak u nás, že je tam pár obnošených kusů oblečení. Jsou fakt velké a můžete tam najít snad úplně všechno. Oblečení, knížky, hračky, šperky, CD, ale i mnohem zajímavější věci jako baseballové pálky, bowlingové koule nebo třeba ohraný florbalový míček. Prostě všechno.
Akademická čtvrthodinka
Ta má ve Finsku trošku jiný význam než u nás. U nás to znamená, že pokud učitel nepřijde do čtvrt hodiny, studenti můžou jít domů. Ve Finsku to znamená, že předměty jsou vždy psané např. od dvanácti do dvou, ale předmět vždy začíná přesně o čtvrt na jednu a končí o tři čtvrtě na dvě.
Kola
Kola jsou i zde velmi oblíbeným dopravním prostředkem, který využívá hodně studentů. A nejezdí jenom v létě, které tady moc dlouho není, ale i v zimě, ve sněhu i dešti.
Auta v zimě
Jak jsem psal, léto tady není zrovna dlouhé a zimy umí být docela tuhé. Ale Fini jsou na to připravení. Jednak mají kola, se speciálními „hřebíky“, ale jim to na ledě neklouzalo. Ty jsou u nás zakázané, protože by ničili silnice. Je celkem paradox, když se podívám na české silnice, které jsou zničené i bez hřebíků, a finské, které jsou krásné i pod hroty těchto speciálních pneumatik. Další zajímavost, že ve Finsku se cesty nesolí, používají se místo toho malé kamínky, aby to neklouzalo. Protože i zimě je opravdu zima, i finská auta by mohly mít problém nastartovat. K tomu ale slouží speciální krabičky na parkovišti, do kterých zapojí kabel z auta. Když potom přijdou k autu, motor je zahřátý, takže nastartovat není problém.
Oslovování učitelů
Tohle byla taky věc, která mě zaujala a potěšila. Nejen „obyčejní“ učitelé, ale i učitelé ověnčeni všemožnými tituly po studentech chtějí, aby je neoslovovali těmito tituly, ale dokonce ani příjmeními. Takže prostě Tiina nebo Mikko. Příjemná změna oproti českým profesorům, kteří se urazí, když jim někdo nevyjmenuje všechny tituly před jménem a za jménem.
Ohlašování zavírací doby
Protože ve Finsku ve většině hospod nefungují číšníci a musíte si objednávat na baru, vyřešili elegantně oznámení, že už budou zavírat a lidi by se měli pomalu zvedat. Zablikají na 5 sekund světly. Viděl jsem to nejen v hospodě, ale i třeba ve školní jídelně. Je to nenásilné, ale každý to pochopí.
Finové jsou závislí na hracích automatech. Jsou všude, v obchodě, na poště, v barech, prostě všude. A hrají všichni, nezáleží na věku. Když jde babička nakoupit do Lidlu, zaplatí u pokladny a pak si jde párkrát zatočit, tak je to zvláštní. A nejhorší věc je, že tu mají dokonce automaty, které berou kreditní karty.
Finská image
Fini a hlavně Finky vypadají prostě trochu jinak. Představte si typické festivalové lidi – tetování, piercingy, různobarevné vlasy, zvláštní sestřihy a oblečení. U nás takového lidi potkáte většinou tak akorát na festivalech, tady normálně chodí po ulici. Čím zvláštnější, tím lepší. Každá druhá Finka tady má tetování nebo piercing. Nebo nejlíp oboje. Také emo styl je tady dotáhnutý do dokonalosti.
Finsko a alkohol
Jak jistě víte, Fini pijí rádi a hodně. Možná právě proto je tady hodně omezení, díky kterým se ještě neupili k smrti. Koupit alkohol tvrdší než 5% můžete koupit pouze ve specializovaných alkoshopech, které jsou vlastněné státem. A není zrovna levný, protože jsou na něho hodně vysoké daně. Další omezení je, že jakýkoliv alkohol v obchodě můžete koupit pouze do devíti hodin večer. Potom, i když je obchod stále otevřený, zavřou regály a neprodají vám ho. Také hospody a kluby mají nařízené otevírací doby. Hospoda musí zavřít do dvou do rána, klub do čtyř. Protože je tu alkohol drahý i pro Finy, tak nechodí často až tak často ven, ale když jdou, tak pořádně. Prostě finský styl pití.
Zálohy
Zajímavý nápad mají s plastovými lahvemi a plechovkami. Dříve měli problém, že měli díky těmto věcem na ulicích nepořádek, ale to zmizelo se zavedením zálohy za tyto věci. Konkrétně je to 15 centů za plechovku a 40 centů za plastovou lahev. Je to sice dobrý nápad, ale je to trochu divné, když lidi přijdou na akci a pak si prázdné plechovky každý nese v batohu zpátky domů.
Hokej
Hokej pro Finy znamená opravdu hodně. Při každé prezentaci o Finsku nezapomenou zmínit, že vyhráli poslední mistrovství světa. Když vyhráli loni finále, bylo prý celé Finsko vzhůru nohama. Navíc proti Švédům, kde není rivalita pouze geografická, ale také historická, protože Finsko patřilo dlouhá pod švédskou nadvládu. Po vítězství dokonce pojmenovali jeden druh piva Karjala, kde je vítězství 5:1.
Eurovision
Tato u nás ne zrovna populární evropská pěvecká soutěž je ve Finsku velmi oblíbená. Jak jsem zjistil, ne jenom ve Finsku, ale ve více zemích je hodně populární. Finové měli komplex, protože ji do roku 2006 nevyhráli a všechny okolní země už triumf měly. Až v roce 2006 se jim to podařilo díky kontroverzní skupině Lordi. Pěknou poznámku k tomuto vítězství měl jeden učitel, který nám o tom říkal. Měl sice radost, že soutěž konečně vyhráli, ale na druhou stranu řekl, že Finsko se dlouhá léta snažilo světu ukázat, že nejsou jenom barbaři ze severu a pak tuto soutěž vyhraje tato kapela.
Tři finská S
Sauna-Sisu-Sibelius. Tyhle tři slova začínající na S jsou pro Finy typické a důležité. První je sauna. Myslím, že všichni ví, o co jde. Ve Finsku žije 5,5 milionu obyvatel a říká se, že je tam 2 miliony saun. Na kolejích jsme měli saunu v každé budově, navíc jsme chodili i do veřejných saun, kde byla možnost se po zahřátí v horké sauně jít vykoupat do ledového jezera.
Druhým slovem je Sisu. Tady už bude asi málokdo vědět, o co jde. Charakterizuje to finskou vlastnost, která jde nejlíp vyjádřit asi slovem houževnatost. Finové se totiž neměli vždy dobře. V historii to byla země uprostřed, takže byla velkou část historie součástí Švédska, později zase Ruska. Podnebí tam taky není zrovna vždy příznivé, hodně tmy v zimních měsících. Ale protože mají Fini sisu, tak to vydrží. Typický obrázek byl finský medvěd, který seděl v mraveništi, nebo věta: „Já nejsem v pohodě, ty nejsi v pohodě, ale to je v pohodě.“.
Třetím slovem je Sibelius. To už by zase mohlo být trošku známější. Jde totiž o známého hudebního skladatele, který je pro Finy symbolem národního obrození.
Lesy a jezera
Finsko je země lesů a jezer. Lesy pokrývají 66% povrchu Finska, což je nejvíce v Evropě. Můžu to potvrdit z vlastní zkušenosti, protože např. v Tampere je les skoro všude, i já jsem bydlel vlastně v osadě v lese. Ve Finsku možná nemají moc měst a lidí, ale mají tam hodně jezer. Ať už jsou to malá jezírka nebo obrovské vodní plochy. Říká se, že je ve Finsku necelých 200 tisíc jezer.
Opačné zámky a známky
Opačné zámky, věc, na kterou jsem si dlouho zvykal. Prostě odemyká a zamyká se na opačnou stranu než u nás. A i známky jsou opačné. Místo 1 až 5 nebo A až E tady mají stupnici 5 až 1. S těmito známkovacími stupnicemi je to celkově zajímavé. Skoro každá země to má trochu jinak. Různé počty známek, různé směry hodnocení.
Second-hand
Poměrně oblíbené jsou ve Finsku second-hand obchody. Ale nejsou jak u nás, že je tam pár obnošených kusů oblečení. Jsou fakt velké a můžete tam najít snad úplně všechno. Oblečení, knížky, hračky, šperky, CD, ale i mnohem zajímavější věci jako baseballové pálky, bowlingové koule nebo třeba ohraný florbalový míček. Prostě všechno.
Akademická čtvrthodinka
Ta má ve Finsku trošku jiný význam než u nás. U nás to znamená, že pokud učitel nepřijde do čtvrt hodiny, studenti můžou jít domů. Ve Finsku to znamená, že předměty jsou vždy psané např. od dvanácti do dvou, ale předmět vždy začíná přesně o čtvrt na jednu a končí o tři čtvrtě na dvě.
Kola
Kola jsou i zde velmi oblíbeným dopravním prostředkem, který využívá hodně studentů. A nejezdí jenom v létě, které tady moc dlouho není, ale i v zimě, ve sněhu i dešti.
Auta v zimě
Jak jsem psal, léto tady není zrovna dlouhé a zimy umí být docela tuhé. Ale Fini jsou na to připravení. Jednak mají kola, se speciálními „hřebíky“, ale jim to na ledě neklouzalo. Ty jsou u nás zakázané, protože by ničili silnice. Je celkem paradox, když se podívám na české silnice, které jsou zničené i bez hřebíků, a finské, které jsou krásné i pod hroty těchto speciálních pneumatik. Další zajímavost, že ve Finsku se cesty nesolí, používají se místo toho malé kamínky, aby to neklouzalo. Protože i zimě je opravdu zima, i finská auta by mohly mít problém nastartovat. K tomu ale slouží speciální krabičky na parkovišti, do kterých zapojí kabel z auta. Když potom přijdou k autu, motor je zahřátý, takže nastartovat není problém.
Oslovování učitelů
Tohle byla taky věc, která mě zaujala a potěšila. Nejen „obyčejní“ učitelé, ale i učitelé ověnčeni všemožnými tituly po studentech chtějí, aby je neoslovovali těmito tituly, ale dokonce ani příjmeními. Takže prostě Tiina nebo Mikko. Příjemná změna oproti českým profesorům, kteří se urazí, když jim někdo nevyjmenuje všechny tituly před jménem a za jménem.
Ohlašování zavírací doby
Protože ve Finsku ve většině hospod nefungují číšníci a musíte si objednávat na baru, vyřešili elegantně oznámení, že už budou zavírat a lidi by se měli pomalu zvedat. Zablikají na 5 sekund světly. Viděl jsem to nejen v hospodě, ale i třeba ve školní jídelně. Je to nenásilné, ale každý to pochopí.
teda brachu, máš ve všem pravdu...
OdpovědětVymazatmichal grecky