Mumínek |
Tak je to
tu, první výprava z Česka se vydala do Tampere. I když z Česka není
úplně správně, protože přiletěla z Norska, když Jarda strávil předchozí
měsíc ve Švédsku. Tak jako tak, v pondělí ráno čekali na vlakovém nádraží v Tampere
Jarda s Marou. Jako první jsme se vydali koupit turistické legitky na
dopravu, protože bez nich by se jim pobyt tady docela prodražil. No a protože
byli po pár hodinách nepříliš vydatného spánku na letišti v Oslu docela
unavení, jeli jsme ke mně a šli se na chvilku prospat. Jako správná hospodyňka
jsem zatím uvařil oběd a udělal pár věcí do školy, protože v místním
školním systému nejde jen tak na týden vypnout a dodělat po později, protože
všude jsou deadliny. Po spánku a jídle jsme vyrazili do města. Bohužel tak jako
poslední 2 týdny nám počasí moc nepřálo. Po dvou hodinách chození v dešti
nás to přestalo bavit a jeli jsme zpátky. Večer jsme zajeli na chvilku do
posilovny a hlavně do sauny. Když jsme přijeli zpátky, všichni unavení a tak
jsme po krátkém plánování dalších dnů šli spát.
Kužel |
Plán byl vstát mezi devátou a
desátou a naivně jsme si nedali budík. Když jsme vstali a podívali se na
hodiny, které ukazovaly poledne, byli jsme docela překvapení. Já nejvíc, když
jsem měl mít o čtvrt na jednu hodinu. No co, vyrazil jsem, protože čárka za
účast se hodila. Kluci za mnou pak dorazili na univerzitu na oběd a odpoledne
mohlo pokračovat poznávání města. Počasí bylo o něco lepší, i když dešti jsme
se úplně nevyhli. Vyrazili jsme do muzea Mumínků. Kdo zná tuhle dětskou
pohádku, možná ví, že autorkou je finská spisovatelka Tove Jansson a muzeum
těchto kreslených postaviček je právě v Tampere. Výstava to byla pěkná,
ale protože jsem Mumínky nikdy moc nesledoval, tak jsem to nemohl úplně ocenit.
Další program měla být věž, ale protože tady mámě dvě a čas byl jenom na jednu,
tak musela rozhodnout mince. Vyhrála velká vyhlídková věž v zábavním parku
v Säkränniemi. Všechny ostatní části zábavního parku už byly bohužel
zavřené, protože jsou otevřené jenom v letní sezóně, která ve Finsku končí
na konci srpna. Vystoupání na věž nás stálo 8 eur, ale výhled byl pěkný. Večer
byl plán vypít něco ze zásob, pozvat pár lidí k nám do bytu a poté vyrazit
do města. Nakonec dorazili akorát 2 Češi a přidal se k nám Matti, můj
finský spolubydlící. Posledním autobusem před půlnocí jsme vyrazili do města.
Protože bylo úterý, šlo se tradičně do Kuuby. Bohužel tam bylo jenom pár
známých a celkově tam bylo málo lidí, takže akce nic moc. Ale protože byl
všední den, museli jsme zůstat do zavíračky a jít na první autobus, který jel o
tři čtvrtě na čtyři. Nebyl by to Jarda, kdyby nedělal nějaké blbosti, takže
jsem měl večer v pokoji dopravní kužel.
Sauna v Rauhaniemi |
Ve středu bylo v plánu ráno
sednout na vlak a jet se podívat do národního parku. No hádejte, jak to
dopadlo. Návštěva nebyla schopná vstát, takže z výletu nic nebylo a musel
jsem vymýšlet náhradní plán. Nakonec jsme šli večer zkusit pravou finskou
saunu. A musím říct, že to byl opravdu zážitek. V sauně 110-120 stupňů a
potom vyběhnout ven a skočit do jezera, které mělo stupňů 13. Parádní pocit.
Kluci z toho byli taky nadšení a já už se těším na zimu, až tady budeme
skákat do díry v ledu v zamrzlém jezeře. To bude teprve zážitek. Po sauně
jsme šli no místní nejznámější hospody Plevna, kde jsme zkusili Tamperskou
specialitu – černou klobásu. Všem chutnala. No a to bylo všechno, protože kluci
ve čtvrtek ráno jeli do Helsinek, kam už jsem já nepokračoval. Doufám, že se
jim Tampere líbilo a doporučí ho dalším případným cestovatelům. Ale pro mě
tento týden odjezdem Čechů nekončil. A musím říct, že je škoda, že nemohli
zůstat déle, protože další dny bylo opravdu co dělat.
Mustamakkara |
Ve čtvrtek jsme měli
francouzskou večeři, která byla zároveň pre-party před další exchange párty
v Senssi. Sešlo se nás na večeři opravdu hodně. Měli jsme několik chodů,
takže je nebudu všechny vyjmenovávat. Hlavním chodem byl Aligot. Byla to
bramborová kaše smíchaná s francouzským sýrem a plátkem šunky. Proběhlo
koštování slivovice a taky jsem viděl, jak se má správně pít absinth. Jak jsem
psal v některém z předchozích článků, minule mě party v Senssi
neuchvátila, ale protože šli skoro všichni, šel jsem taky. A musím říct, že to
bylo dobře, protože mě tentokrát bavila mnohem víc.
Protože
je tady překvapivě hodně moc Čechů, rozhodli jsme se v pátek udělat první
český sraz. A protože je tady česká hospoda Praha, kde prodávají česká piva,
místo bylo jasné. Bohužel tam ale nemají české ceny. Nakonec se nás nebylo
tolik, kolik se na začátku předpokládalo, protože hodně lidí se nakonec
omluvilo. I tak to ale bylo dobré a poznal jsem dalších pár lidí. A byla to
česká hospoda se vším všudy – česká piva, české nápisy nebo dres Jardy Jágra. A
výběr byl opravdu dobrý – Plzeň, Litovel, Ferdinand, Primátor, Kozel, Budvar,
Samson, Regent a další.
Část nabídky v hospodě Praha |
Sobota a
další párty. Tentokrát nás pozvala Rebeka z Maďarska na svoji kolej. Vyrazil
jsem pěšky a musím říct, že 24. září mě teplota 7 stupňů docela překvapila.
Sešlo se nás zase hodně a zase noví lidi. Během večera jsme se seznámili i
s několika Finy a Finkami, protože Rebeka byla na celé koleji snad jediná
zahraniční studentka a zbytek byli Fini. Rebeka nám uvařila maďarskou
zeleninovou polévku. Sice stejná jako česká, ale dobrá. Potom jsme se přesunuli
do sklepa a tam se nám otevřel studentský ráj. Sauna, kuchyň, 2 společenské
místnosti. V nich klavír, kytara, fotbálek, televize, playstation, karaoke
nebo třeba loď. Taky tu byla zahrada, na které byla velká dřevěná káď, ve které
byla horká voda. V kuchyni byl automat na pivo, ze kterého se dalo koupit
pivo za euro, ale ne jenom tak. Člověk musel nahý oběhnout budovu, potom získat
kód a po jeho zadání si mohl koupit pivo. Tohle asi jinde než ve Finsku
neuvidíte. Když už jsme u té nahoty, tak bylo nepsané pravidlo, že nejen do
sauny, ale i do horké vany na zahradě se muselo bez plavek. Fini, FINKY a
erasmáci neměli problém, erasmačky částečně. Doufám, že tam bude víc party,
protože to je opravdu skvělé místo. Zahrát si fotbálek, na klavír, zazpívat na
karaoke a jít se vykoupat do horké vany na zahradu? Proč ne.
No a aby
toho nebylo málo, tak v neděli slovenská večeře a Lucka v hlavní
roli. Co jiného, než brynzové halušky. A musím říct, že byly výborné. Všichni
jsme se najedli a ochutnali slovenskou slivovici. Asi nikdy mě nepřestane bavit
sledovat obličeje lidí, kteří vyzkouší slivovici poprvé. Nejlepší byly
Brazilky, které po prvním panáku krásně kroutily obličeje, ale za chvilku
chtěly druhý. Taky jsme učili Brazilce tančit českou polku nebo zkoušeli bottle
dance. Prostě dobrý večer. Tak a to už je všechno. Tento týden se toho stalo
opravdu hodně. A další týden první výlet. Kam? Nechte se překvapit.