Týden vaření

Česká zelňačka

   V tomto týdnu se naplno rozjely dvě věci - škola a naše mezinárodní večeře. Začnu školou. V minulém příspěvku jsem popsal první předmět, takže budu pokračovat dalšími. Ale začnu až od úterka, protože v pondělí školu nemám. A tam toho taky moc nemám, pouze jediné cvičení. Předmět se jmenuje Finnish Survival Course. Ale nejedná se o žádný souboj se sobem, rozdělání ohně nebo stavění iglú, jde o základní kurz finštiny pro erasmáky. Mám ho dvakrát týdně. Protože jsem měl finštinu už na EILC kurzu, je to pro mě ze začátku trochu jednodušší. Ale vyšší úroveň k dispozici první část semestru nebyla a tento kurz byl určený přímo pro exchange studenty. A protože jsem chtěl ve finštině pokračovat, zapsal jsem si ho. Byla tu ještě možnost zapsat si předmět stejné úrovně, ale 4x týdně, ale ten byl určený pro jiné studenty. Ve středu mám kurz Managing e-business. Takový napůl ekonomický, napůl informatický předmět. Chodím tam mimo jiné s Italkami, které studují ekonomii, takže máme dohodu, že já jim vysvětlím informatickou část a oni mi tu ekonomickou. Tento předmět trvá celý semestr a můžeme buď pracovat přes semestr anebo předmět zakončit v prosinci zkouškou. Protože je to předmět, který musím udělat (protože je za 8 kreditů!) a viděl jsem tu bichli, ze které by byla zkouška, zvolil jsem jako většina lidí práci přes semestr. Ta obsahuje různé individuální úkoly a pak skupinové psaní blogu. Mám ve skupině někoho z Finska, Irska, Čecha, Íráčana a 2 holky z Číny, takže to bude zajímavé. Dostali jsme naštěstí celkem dobré téma – Arts, Music and Videos. Dalším předmětem je Finnish Society and Culture. Předmět je o Finsku a různých věcech okolo této země – historie, literatura, hudba, vzdělání atd. Tento předmět je pořádaný organizací SITR, která zajišťuje společné předměty pro všechny tři univerzity v Tampere, takže se na této přednášce potkávám s lidmi z ostatních škol. Měl jsem na tento předmět dobrá doporučení a chci se o Finsku dovědět také něco víc, když už tu jsem a mám tu možnost, takže to pro mě byla jasná volba. Tento předmět má také na výběr více zakončení – buď jeden kredit za účast, nebo tři za test. Asi uvidím až podle toho, jestli budu potřebovat kredity nebo ne. To je zatím všechno, další předmět začíná až další týden, takže o tom zase příště.

České knedlíky

   Dost bylo školy, přejděme k jídlu. Minule jsem psal, že jsme začali s tradicí mezinárodních jídel a tento týden jsme v tom zdatně pokračovali. Po korejském obědě přišla na řadu česká večeře. A protože nejsme žádní troškaři, pozvali jsme tak 30 lidí. Jako české jídlo jsme vybrali zelňačku. Ale uvařit ji pro tolik lidí není žádná sranda. Nakonec jsme vařili ve čtyřech hrncích. Výsledkem byla ale výborná polívka, kterou si všichni pochvalovali. Potom lidi z centra (až na Lucku a Kristýnu) jeli domů. My jsme se ještě podívali na film Černá labuť, pár dílů Přátel a ráno jeli rozespalí domů. Ve středu početnou českou, ale i slovenskou skupinu, zasáhla tragédie o pádu letadla s hokejisty Jaroslavle. Už o tom bylo napsáno dost, takže jenom napíšu, že jsem z toho měl náladu pod psa další 2 dny. Ve čtvrtek měla být další saunaparty. Nakonec jsem na ní ale nešel, protože nebyla moc nálada a taky tam bylo hrozně moc lidí. Ale místo toho jsme měli příjemný večer na kolejích v Hervantě. Další večeře byla v pátek maďarské lescó. Nevím, jak děláte lečo doma vy, ale to maďarské bylo spíše jako polévka, byly v něm brambory a klobása. Mně to ale chutnalo. Potom jsme pokračovali na studentskou party, kde měly koncert 3 finské kapely. První jsme nestihli, druhá byla ve stylu indie-rocku. Bohužel zpěvák některé výšky tak trošku nezvládal. Třetí kapela byla oblečená do bílých hábitů a hrála reggae. To se mi pochopitelně líbilo, ale nebyl jsem sám, parket se rychle zaplnil a koncert jsme si užili. 

České bramboráky

   V sobotu se na City (hlavní koleje v centru) konala International Dinner. Každý uvaří něco a pak se bude ochutnávat. S Tomášem (resp. dalším z Tomášů, protože jsou tu 4 jenom z ČR, další 2 potom z Polska) jsme si řekli, že zkusíme taky něco připravit. Po chvilce přemýšlení jsme se rozhodli pro ovocné knedlíky. Nakoupili jsme věci a šli na to. Ale protože jsme nezkušení kuchaři, trošku jsme neodhadli čas přípravy. Výsledek byl dobrý, ale místo očekávané hodiny a půl nám to zabralo tři hodiny. Když jsme pak sedli na autobus a dojeli na City, tak už bylo všechno snězené a všichni nacpaní, takže nikdo naše knedlíky ani moc nechtěl. Ale aspoň ochutnali a vypadalo, že jim chutnalo, takže aspoň trochu odměna za naši práci. Vtipné bylo, že někteří vůbec neví, co je knedlík, a ptali se, jestli je to brambor nebo jiná zelenina. Já jsem ochutnal francouzské a zbytek španělského jídla, takže aspoň něco. Každopádně jsme to trochu prošvihli, ale aspoň se ujistili, že české jídlo opravdu potřebuje čas. Večer pokračoval sledováním boxerského zápasu Kličko – Adamek s Poláky, kteří ale moc důvodů k radosti neměli. Ale na druhou stranu už ani před zápasem na zázrak moc nevěřili. Aby toho nebylo málo, tak jsme týden zakončili v neděli převážně česko-slovenskou bramborákovou party, kde v hlavní roli byla Kristýna. Další české jídlo se jak jinak než povedlo. Takže tento týden jsme se navařili opravdu hodně, ale všechno bylo dobré, takže spokojenost.